Stránky o cestování, jídle a jiných hloupostech.

V barvách Provence VII.-Camarque

Omlouvám se všem příznivcům a nedočkavcům. Já vím dost dlouho jsem se flákal a tak budu mít co dohánět.
Z Arles vede naše cesta po silnici D570 do Saintes-Maries-de-La-Mer. Pomalu celou cestu budeme projíždět Parc Naturel Régional de Camargue.



Možná se ptáte proč stojíme u pole a fotíme takovou hloupost. Ani já a ani Lenka netužíme co je to za pole. A světe div se! Věděl někdo z Vás, že se ve Francii pěstuje rýže? Tak teda ano, pěstuje a jaká! Nejen tyto fotografie to dokazují. Dám Vám ještě jeden důkaz.



Pokračujme však dál i když to nebude jednoduché. Ono totiž bylo cestou stále se na co dívat, fotit a odivovat. Nám teda 38 km z Arles do Saintes-Maries-de-La-Mer trvalo dvě hodiny :-))))). Ještě cestou prozkoumáme nějaký zámeček co se jmenuje Château d'Avignon, stojící kousek od hlavní silnice.



V době naší cesty byl tento zámek uzavřen. Podařilo se najít na internetu tento videosoubor a tak i Vy si užijte virtuální prohlídku. Snad Vám nebude vadit, že je ve francouštině, Château d'Avignon



Další stránky jsou v angličtině i tak stojí za to je prohlédnout. The Chateau d'Avignon



Kam dál? No přece ke koním nebo ke koňům.



S prominutím opět vykradu web. Našel jsem tam zajímavou stránku a nenechám si jí pro sebe. Koně Camarque



Osobně za nejromantičtější možnost považuji poznávat blíže Camarque z koňského sedla bílých koní, které si můžete „pronajmout“ v některé ze zdejších vcelku početných stájí, přičemž cena se pohybuje kolem 15-20 € za osobu a s doprovodem.



Asi nějak takhle se projedete.



Nebo je jen obdivovat ve volné přírodě.



Cestou potkáte mraky tržnic s blbostma a bude to stát nějaký to euro :-))))



No nekupte to?



To blonďatý pruhovaný čudo s kamerou v tlapkách je Lenka. A co to tam dělá? No snaží se sejmou nějakýho plameňáka. Camarque je domovem divoké zvěře, ptactva a hlavně plameňáků. Pokud budete mít štěstí, uvidíte pasoucí se bílé koně, divoké buvoly i plameňáky.



Bohužel jsem zmíněnou faunu viděl jen z hodně velké vzdálenosti, a tak zdejší pověstní plameňáci připomínali spíš bělavé tečky kdesi v dáli. Jo bez objektivu a pořádnýho fotoaparátu je tady člověk v háji.



Konečně jsme tady Saintes-Maries-de-la-Mer a jeho kostel. Ostatně na ten se ještě podíváme. Co se týká městečka zde bude nejrozumější vykrást webové stránky našim Romům. Ne nedělám si srandu. To je fakt! Romové díky! Důvod najdete zde Romové putují do Saintes-Maries-de-la-Mer



Ze všeho nejdříve se ale zastavíme zde pro lupeny na parník. Naštěstí máme dost času i když to bude parník až v 16.10. A jdeme zpět ke kostelu. Pokud chcete poznat město z jiného úhlu pohledu, vytlačte dvě eura za vlezný.



Za odněnu Vás pustí na střechu tohoto kostela. Vyšlápnete pár točitejch schodíků a pak se kocháte pohledem na město či moře.



Na střechu se dostanete jednou stranou a druhou opět dolů. Jak dlouho se budete smažit na sluníčku je na Vás.



Odměnou Vám budou úžasný pohledy na zvony.



Výhled stojí za to i z jiné stránky. Ale zpět k západnímu okraji města kde je přístav, odkud několikrát za den vyplouvají lodě do vnitrozemí.



V průběhu půl druhé hodiny máte možnost shlédnout divoké koně, kravky či plameňáky. Posádka lodě je sehraná v počtu tří lidí. Jeden je kormidelníkem, druhý hledá s dalekohledem něco zajímavého na obzoru a ten třetí o tom podá výklad. Na rozloze 140 tisíc hektarů naplavené země v deltě řeky Rhony se nachází národní park, plný přírodních kanálů, ostrovů, lagun, lesů . Právě zde v jižní Francii, kde se řeka Rhona vlévá do Středozemního moře najdeme jedno z poslední míst pro útočiště černých býků a narůžovělých plameňáků. Narazíte zde na prapředky divokých koní Camargue, který je zařazován mezi poníky. Je to velmi zajímavý kůň s bohatou hřívou a ohonem velmi orientálních znaků. Je velmi dobře přizpůsoben bažinatému terénu, který zdolává jako zdatný plavec. Camarque je rozdělen do dvou částí: ta severní slouží jako zemědělská oblast, kde se chová dobytek a pěstuje rýže. Jižní část zaujímají mokřiny, mělké slané laguny, je přírodní rezervací a těží se zde sůl.



Na delší dobu poslední fotka. Pár baterek totiž odešlo do kopru a nějaký pablb (asi já) nevzal náhradní. Ještě, že má Lenka kameru.




Baterky jsou koupené a hlad je hlad. Jenže ze kterýho kastrolu ochutnat. Lenka to rozhodla docela rychle, v tom prvním se totiž koupala nasekaná chobotnice. Porce za deset euro byla akorát pro nás dva. Já byl přežraný a Lenka hladová. Ten šoumen u toho druhého kastrolu zakumufloval ty bestie chobotnatý pod tu zelenou fazolku.



Takovéto posezeníčko bych chtěl před naší haluznou. Filcové bačkory s přezkou, fajfku pěnovku a kafe. Sakra to není ono. Jasně ještě rádiovku na hlavě, vytahaný tepláky na půl žerdi a sousedky puknou.



No a jsme na naší dočasný základně. Tak zatím se mějte jak chcete, hlavně né líp jak já:-))) Jo a příště nás čeká Avignon. Krásný den všem!!!

 

Autor: zlomax
06.11.2010 11:42:58
zlomax
Stránky mého kamaráda o orchidejích.
Vaření po česku a skvělej obchůdek.
Nejen o knize ale i lásce.
Jen samé dobroty.
fórum zabývající se grilováním, uzením a vařením
Stránky plné nenažranců.
Stránky o dobrém papů.
Pro ty co rádi knihy poslouchají.
Editace stránek

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1980 | 34%)
Ne (1914 | 33%)
O životě jednoho řidiče.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one