Stránky o cestování, jídle a jiných hloupostech.
Jelikož nevím kolik toho tento web snese, přesněji řečeno kolik fotek mohu narvat do jednoho příspěvku. Pokračuji pro někoho asi takto hloupě. Našel jsem ještě pár fotek v telefonu a je mě líto se o ně nepodělit.
Berte ohled na kvalitu fotek prosím. Můj telefon už něco pamatuje a prožil stějně jako já i několik pádů na hlavu. A nejen on, což mě připomíná každý pohled na náš foťák.

 Koupil jsem si novej fotoaparátek a pracovně musím do Francie. Vezmu si ho sebou jako, že ho zajedu. Ono se vám ale blbě fotí za jízdy a ještě k tomu přes sklo. A tak v jedné docela ostré zatáčce otevřu okno, vystrčím pazouru s foťákem a cvak. Jenže kde se vzal tu se vzal kamion v protisměru. Já se lekl, cuknul sebou a bylo to. Sice mám obě ruce na volantu ale prázdné. Šlapu na brzdu a dívám se z okna dolů na silnici. Vedle mého kamionu stejnou rychlostí jede foťák zatáčkou a z kopce dolů. Ještě si ten trouba udělá pár kotrmelců po asfaltu a stojí. Tak rychle jsem snad z auta nevystoupil nikdy. Fotoaparát leží skoro pod kolama ale relativně v pořádku. Houby v pořádku! Ty magore vždyť nefotí, říkám si v duchu. No to bude doma kravál, počkej mamina ti to dá sežrat. První možné parkoviště je moje. Beru šroubováček a fotoaparát je rozebrán. K mému štěstí k rodinné hádce nedojde, jen tím pádem s kotrmelcema vypadl jeden káblík. Už zase mohu fotit bez problému. Tak jednoduché to ale nebylo. Moje drahá polovička to poznala, protože dodnes má fotoaparát nějak divně zakulacené rohy.



Opět jedna z uliček vedoucí z kopce dolů.



Tento dům neukázat by byl hřích. Nádhera!





Domovních znamení tam je spousta. Já tam prochodil snad pět hodin a nejsem si jistý zda jsem našel všechny.



Tyto dva domky jsem našel skoro dole pod kopcem. Dnes už budou po rekonstrukci.



Jako správný Čech vlezu pro fotku všude. A tady taky hup za plot. Je to fragment z toho domu s průjezdem.



Rodný dům jednoho profesora.



A tady máte jeho pamětní desku.



Na tomto domě bylo znamení s oslem a letopočtem 1730.



Zde zůstala jen zeď s deřmama. A je to chráněná památka! To by se u nás stát nemohlo. Kdysi před léty stála v Chrastavě hospoda Kavárna. Něco už pamatovala, ale chátrala. Jednou přijel jeden památkář a nechápal. Hospodu nechalo město zbourat a dodnes je tam jen proluka. Škoda jí.



A pro tento znak to je chráněno.



Pohled na krásný mlýn. Květiny jsou v tuhlíkách na mostech normální. Mraky lidí a známých nám to rozmluvila. Dejte to na lávku přes Jeřici a do rána to tam nebude. Bohužel tu máme v poslední době přečerníno. Kamaráda letos někdo vykradl již potřetí. Naštěstí máme četnickou stanici 200 metrů od Perníkovky, tedy našeho domku.





Poslední sada fragmentů z domů ve Wasselonne.



Slavná zatáčka s házením fotoaparátu z okna. Tenkát jsem jel opačným směrem, tedy jako dolů. Toto lyžařské středisko leží asi 50 km od Colmaru na silnici číslo D417. Ale o tom někdy jindy.
Mějte se krásně a pěkný den!
08.11.2010 08:13:24
zlomax
Stránky mého kamaráda o orchidejích.
Vaření po česku a skvělej obchůdek.
Nejen o knize ale i lásce.
Jen samé dobroty.
fórum zabývající se grilováním, uzením a vařením
Stránky plné nenažranců.
Stránky o dobrém papů.
Pro ty co rádi knihy poslouchají.
Editace stránek

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1980 | 34%)
Ne (1914 | 33%)
O životě jednoho řidiče.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one