Stránky o cestování, jídle a jiných hloupostech.

Vyšívačka.

Magor za volantem s vyšíváním v ruce.
Je tomu hodně dávno co se na hranicích stávala fronta. Také bylo dříve více času a tak se z nudy stalo něco strašnýho. Z řidiče z povolání se stala vyšívačka. Jednou jsem totiž dostal dost blbej nápad jak ukrátit dlouhou čekací dobu. Čtení prošlo okole mě a zůstalo jen na prohlížení obrázků. Ještě ke všemu to byla Vlasta. A tu koukám na obrázek ani nevím už čeho, ale byl vyšívaný křížkem. Jsa tou dobou v německu nenapadlo mne nic lepšího, než projít město a hledat krámek s potřebama na vyšívání. Po té co nalezen byl, jal jsem se hledati bavlnky a jiné ty propriety k tomu určené. Zahlédla mě prodavačka a začala radit co vše musím koupit. A tak se košík plnil věcma o kterých jsem neměl ani páru k čemu vlastně slouží. Různá kolečka a vehementy na držení látky. Samozřejmě jehly a bavlnky, nějaký ten hadr do kterého se to vyšívá. Projít kolem regálu s časákama bylo nad moje síly. A tak přidávám něco na inspiraci. Kolik ta hrůza stála ani nepamatuji, ale asi dost.

V autě vše rozbaluji a kontroluji, zda má přilouplá hlava nakoupila vše potřebné. Naladěn a navnaděn popadám ten hadr ve snaze ho nacpat do nějakého kruhu. Pořád propadával a nechtěl se napnout. Sakra kdo má tušit, že ty kroužky jsou  dva. Že ten menší se musí vyndat z toho většího. No na tohle jsem přišel asi po půl hodině, dvou doutníkách a jednom kafeti. Sláva hadr je napnut a začíná souboj já versus jehla. Který to idiot vymyslel tak malou dírku na tak silnou bavlnku. Slintám a dělám krouceniny ale stále se nedaří. Ono se tam asi celé to vřeteno nevejde. No bodejť ty magore! To se musí po nitkách a né vcelku. Tak to by bylo a jdem na to vyšívání. No jo ale kde mám vlastně začít? To jediné mě je jasné, že od prostředku by to asi byla zhovadilost prvního řádu. Hážu si korunou. Panna z leva a orel z prava. Jenže ouha, sice padla panna, ale bavlnka je jiné barevnosti. Tak to vrchol drzosti. Jen tak ze srandy konroluji všechy rohy. No z toho by se jeden člověk pos.... Takovou to dalo práci nacpat bavlnku do jehláku a ona je jiná. Boj začíná nanovo a na třetí pokus se zadaří. Je tady první píchnutí do látky a tím pádem i do prstu. Co pak mám sakra rentgenové voči abych viděl skrs ten hadr! To bodnutí musím rozdejchat a nalévám si panáka scotské. Kolik je hodin? Cože! Půl dvanáctý v noci! Tak to jdu spát.

Ráno dojedu na firmu, kde mám nakládat do Anglie. V kanclu na mě koukají jako na magora. Nevyspalej s kruhama pod očima. Do zrcadla jsem se nedíval, ale asi jsem vypadal hrůzostrašně. Další rána přišla během okamžiku. Nemáme vyrobeno! Budete muset počkat do pondělka, zněla věta z úst jednoho člověka. Tak to je rána. Dnes je pátek ráno a tím pádem tři dny volna přede mnou. Ujišťuji se telefonátem mému šéfu a je to tak. Wait ( čekat) to slovo nesnáším, jenže se nedá nic dělat. Tím pádem mám času na rozdávání a můžu vyšívat o stošest. Zápas s jehlou začíná nanovo. Po hodině na to koukám s uspokojením. Ono se něco podařilo a má to i tvar. To jsem netušil, že se někde seknu o pár těch křížků a nebude to vycházet tak jak má. Vypárat a znova! No aby to vycházelo, když já trubka udělal jednou barvou vlastně čtyři. Tam kde byla modrá, zelená, červená  je jen a jen černá. A toho počítání. Čas utíká jako voda a já musím vypadat šíleně. Vyplazený jazyk při soustědění se na jehlu, oči na šťopkách s kusem hadru v pazourách.

Trvalo to asi půl roku než jsem se to naučil zvládat dokonale. Bylo to někde v Holicích, co jsem stál a čekal na nakládku. Najednou vedle stojí jeden kolega a ptá se zda tam budu spát. No jasně do rána tady budu čekat určitě. A co takhle jit na pivko? Souhlasím a jde se. Jenže on sebou vleče tašku a já nic. Došlo mě to až v hospodě. Obědnal nám pívo a suveréně vyndal velký hadr. Koukám jako exot na tu nádheru. Jak dlouho ten ubrus vyšíváš? Člověče asi měsíc. Tak počkej já si dojdu pro něco do auta. Vrátím se zpět do hospody a vytahuji pro změnu pokus o polštář. Kolega to znalecky vezme do rukou a hodnotí. Ty vole tady to máš špatně, to musíš dělat takto. A tohle dělej taky jinak, to zakončení musí být čistější. Hospoda z nás měla haló a servírka tuplem. Mužský tady se podívejte! To je účelně utracený čas. To by se vašim manželkám zamlouvalo. No prostě dva exoti seděj v hospodě na pivku a popřitom vyšivají. Za odměnu se nám dostalo každému po velkém panáku rumajzla. A tak se ze mě stala vyšívačka!



A zde je jedna z mojich prvotin. Pa a krásný den!!!
08.11.2010 08:24:24
zlomax
Stránky mého kamaráda o orchidejích.
Vaření po česku a skvělej obchůdek.
Nejen o knize ale i lásce.
Jen samé dobroty.
fórum zabývající se grilováním, uzením a vařením
Stránky plné nenažranců.
Stránky o dobrém papů.
Pro ty co rádi knihy poslouchají.
Editace stránek

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1980 | 34%)
Ne (1914 | 33%)
O životě jednoho řidiče.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one